O hvězdách
4. 6. 2007
Znáš ten pocit, když v noci vzhlédneš vzhůru,
oslní tě půvab hvězd, Bůh rozsypal jich fůru.
Drahokamy na obloze, co nedokážou hřát,
a když rychlým pádem spadnou na zem,
ty smíš si něco přát.
Svítí nam nad střechami, kde každý je vidí,
snad kolik je hvězdiček, tolik je lidí.
Třpytivá sklíčka jsou prý slzičky múz,
podívej támhle, tam září Malý vůz.
A když k ránu vlídná Luna zhasne,
obyčejný smrtelník jen nevěřícně žasne.
Zmizí ta krása, zmizí ten sen,
ulehne ke spánku a nám začíná den.
oslní tě půvab hvězd, Bůh rozsypal jich fůru.
Drahokamy na obloze, co nedokážou hřát,
a když rychlým pádem spadnou na zem,
ty smíš si něco přát.
Svítí nam nad střechami, kde každý je vidí,
snad kolik je hvězdiček, tolik je lidí.
Třpytivá sklíčka jsou prý slzičky múz,
podívej támhle, tam září Malý vůz.
A když k ránu vlídná Luna zhasne,
obyčejný smrtelník jen nevěřícně žasne.
Zmizí ta krása, zmizí ten sen,
ulehne ke spánku a nám začíná den.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář