letní příběh
Chceš vědět, copak hezkýho, bych si zase nechala honit hlavou? A nebo trochu jinak, trocha provokace v krátkém příběhu J doufám, že máš hodně bujnou fantazii, aby sis to mohl, co nejvěrněji představit tak, jak ti to popisujuJ tak se teďka nech přenést do jiné doby, je léto a jsi u moře, zrovna ležíš na téměř opuštěné pláži na lehátku, obě ruce máš za hlavou, na očích sluneční brýle a praží na tebe silné slunce. Široko daleko není ani noha, není divu je ještě brzké dopoledne. Rozhlížíš se kolem a posloucháš vlny a jejich šumění, když se srazí s břehem a cítíš ten jemný mořský vánek se slanou chutí, hladí tě po tváři a lehce tě ochlazuje a zároveň tě ukolébává. Jsi tu sám a užíváš si klid a po chvilce se ti začnou oči trošku klížit, šumění moře tě uspává jako pohádka na dobrou noc. Najednou máš zavřené oči a tiše oddechuješ…. Z klidu tě vytrhne až po pár minutách nečekaný šramot, jenom otevřeš oči, ale jinak se nepohneš, spatříš dívku sotva pár metrů od tebe, jak bojuje s lehátkem v horkém písku a snaží se ho otočit podle jejího přání. Poskakuje kolem něj, jak ji pálí horký písek do jejích bosých noh. Ona netuší, že ji pozoruješ a ty dál nehnutě ležíš s lehce otevřenýma očima za černými brýlemi, aby nezpozorovala, že se na ni díváš. Zaujala tě, je mladičká, drobounká, má dlouhé blonďaté vlasy do půli zad, v několika pramíncích připletené malé barevné korálky, které lehce o sebe cinkaly, konce vlasů mírně zvlněné a jejich lesk odrážejícího se slunce tě bodá do očí, vítr si s jejími vlasy pohrává, vlají ji, div necítíš jejich vůni. Dívka má veliké oči, barvu připomínající mělké moře ve svitu slunce lehce poblikávající, obličej má souměrný,trochu dětský, malinká ústa, pár pih ze slunce na nose a dokonalou bezchybnou pleť….. Na sobě má oblečené bílé tílko s hlubokým výstřihem, z něhož lehce vykukuje barevný vrch plavek a spodek bříška a kraťoučkou bílou sukýnku, ještě schválně vyhrnutou o kousek výš, její oblečení a vlasy kontrastují s její barvou pleti, je dohněda opálená, stejnoměrně a dokonce vidíš na zádech nad jejím zadečkem ty zlatavé jemné chloupky zářící na její snědé, mladé pleti. Chvílemi ti přišlo, jako by se malinko třpytila. Konečně dobojovala s lehátkem a sedla si na jeho kraj, roztržitě se koukla kolem sebe, spatřila jen tebe, ale myslela si, že spíš, v tobě to však trochu hrklo, že tě prokoukla, ale ležel jsi pro jistotu nehnutě dál a stále ji po očku pozoroval. Dívka se přitom rozhodla svléct do plavek, přetáhla si přes hlavu triko a začala si upravovat horní díl plavek a tobě se naskytl pohled na její vnady, prsa měla až nezvykle velká na její drobnou postavu, ale to tě neodradilo se dívat, co přijde dál. Uteklo pár vteřin, tobě to ale přišlo jako věčnost, než se postavila, nečekaně k tobě zády a pomaličku si stáhla i sukýnku a hodila ji na lehátko a chvíli jen tak stála a koukala někam do dáli, jako kdyby něco spatřila, ale aspoň ses mohl podívat pořádně na její zadeček, měla ho malý a kulatý, takový jaký si chlap může jen přát…. A pak se zase zpět posadila na kraj lehátka, naklonila se k zemi a začala něco hledat v tašce, kterou si sebou přinesla, potom vytáhla olej na opalování a položila ho vedle jejího stehna a po očku se podívala do tvé tváře, rychle jsi zavřel oči, ale to ona nemohla vidět díky slunečním brýlím. A tak si řekla, že asi doopravdy spíš a nepozoruješ ji a začala mazat své tělo olejem. Přišlo ti to neskutečně sexy, jak si přejížděla dlaněmi po těle, a její tělo zářilo na slunci a házelo tisíce odlesků, zvýrazňovalo to její hnědou barvu a jak si mnula každou část těla, trhalo ti to srdce. Potom si lehla na lehátko, s jednou nohou pokrčenou a druhou nataženou, párkrát se hluboce nadechla, nasadila si brýle a dlouhou chvíli takhle nehnutě ležela a opalovala se. Nedokázal jsi od ní odtrhnout oči, moc se ti líbila, přišla ti taková křehká, potřebující ochranu statného chlapa. A ona celou dobu netušila, až jaké myšlenky se ti honí hlavou, ale určitě by jí moc lichotily. Po zhruba dlouhých 15ti minutách se dívka napřímila a zahleděla se směrem k moři a nasávala ten jemný mořský vánek velkými doušky do plic a chvíli takto koukala a užívala si tu krásu, pak koukla na jednu stranu, nikde nikdo, pak na druhou, taky nikdo a pak na tebe…tajemného muže pod brýlemi, věčně spícího. Jako bys slyšel tiché povzdechnutí, dívka odvrátila od tebe oči, postavila se do písku a splašeně se rozběhla k moři. Úplně jsi sebou škubl, ale to ona nemohla vidět, protože už dávno pelášila k vodě, jak ji vřelý písek pálil do noh a lehce ses tomu pousmál. Nenápadně ses pootočil, abys na ni zase pěkně viděl. Stála po kolena ve vodě, vlály ji vlasy a hladily její obličej, záda a ramena a ona dováděla ve vodě s vlnami, čeřila hladinu, ale nešla dál. Chvílemi ponořila dlaně do vody a polívala své tělo slanou vodou, vypadalo to moc eroticky, i přesto jak to byla obyčejná činnost. Pár minut takto dováděla ve vodě, a pak zamířila zase zpět ke břehu a lovila hezké mušličky a kamínky, seděla v písku a vlny jí omývali nohy a bříško, sem tam jí voda trochu šplíchla i do obličeje, až jsi uslyšel pár nadávek a smál ses tomu. Po nějaké době jí to omrzelo a lehla si na záda, tak aby jí vlny dosahovaly jen po bříško a nechala se vodou hladit, hlavu měla zakloněnou, občas se propínala jako luk…. Vlasy mokré od vody, zářící naolejovaná kůže se sem tam přilepeným pískem…. Tohle jsi už nemohl vydržet a ukázat jí, že taky existuješ J tak jsi sundal brýle z očí, zamžoural k ní, jestli si tě nevšimla a posadil ses, chvilku jsi přemýšlel, jestli k ní jít nebo ne, ale nakonec ses rozhodl, vstal jsi a šel ke břehu…. Jako by nic, jakoby tam nebyla….. Šel jsi až k moři a pomalu jsi vstupoval do něj, minul jsi dívku a doufal jsi, že tě pozoruje, ale neotáčel ses. Dívka tě doopravdy pozorovala, sledovala tvé mužné tělo jen v šortkách, ledabyle nízko u pasu, silné nohy, na kterých se při každém tvém kroku napnuly svaly. Měl jsi dohněda opálené tělo, široké paže a krásné veliké dlaně. Sledovala, jak vstupuješ do moře, mořský vánek jí donesl pod nos tvoji vůni a ona ji nasála, jako by přivoněla ke květině, i jí ses líbil J když jsi měl vodu po pás, skočil jsi do vody a chvíli plaval pod hladinou, dívka tě pozorovala, kdy se vynoříš….pak jsi plaval dál do hloubky a téměř ses ztratil z očí. Chladná voda ti trochu pročistila mysl, ale ty jsi věděl stále víc a víc, že se za ní musíš vrátit, láká tě to k ní, jako k tajemnému pokladu, který tě oslnil krásou. Tak sis dodal odvahy a plaval jsi zpět ke břehu, kde ona ležela. Měla už kolem sebe nastřádanou malou hrádku mušliček a ty jsi mezi nimi spatřil jednu velice krásnou a větší a svedl jsi na ní počátek konverzace. Dívka se lehce pousmála a dala se s tebou do řeči. Troufl sis se jí představit a její reakce tě zároveň zaskočila a ještě víc zvýšila tvoji touhu po ní. Místo, aby ti řekla také své jméno, představila se ti jako mořská panna a něžně se uculila, přitom jí zablýsklo slunce v jejích modrošedých očích. Její odpověď tě zmátla, ale i přitahovala, nebral jsi to ani jako vtip, ale že dívka si přeje být utajena, byla pro tebe jako tajemný poklad, někde ukrytý a ty sis přál ho najít, čím dál víc tě zajímala, byla jiná jako ostatní ženy, dětsky hravá, ale přitom vyspělá, milá, ale přitom jsi v ní cítil, že dokáže být jako rozbouřený oceán, byla naprosto nevyzpytatelná, přesně jako to moře a tys čím dál víc začal přemýšlet nad její odpovědí, že je mořská panna, začínalo ti to dokonce připadat jako pravda, až se ti honily v hlavě myšlenky, že ses dočista zbláznil. A pak sis všiml, že na jemném tenkém řetízku na krku, se ji pohupuje broušené sklo ve tvaru mořské hvězdice, které házelo třpytivé odlesky, a když ses jí zeptal, proč zrovna mořská hvězdice, odpověděla ti, že na světě nemiluje nic víc jako moře a potřebuje mít část z něj stále u sebe…ona mořská panna snad doopravdy je, pomyslel sis. Najednou jsi zmlkl, dívka si toho všimla a usoudila, že je ten nejvhodnější čas odejít. Vzala tvoji ruku, tvoje oči vzplanuly, hluboce se do nich zahleděla a do dlaně ti položila jednu mušli a zavřela ti ji, její poslední slova byla sbohem, vzala si své věci, uložila je všechny do své tašky a odkráčela po pláži s bosýma nohama ve vodě pryč, až ti zmizela úplně z očí. Nic jsi neudělal, jen tam seděl a koukal ses po jejích vlasech, co za chvíli zmizely, tak rychle jako se toho dopoledne objevily. Pravidelně jsi potom chodíval na onu pláž a vyčkával tu tajemnou plavovlasou dívku, ale ona se tam už nikdy neobjevila, ani jediná památka na ní…jen jedna ti zbyla, mušle, kterou ti darovala a vzpomínka na ni, mořskou pannu.