Pro Tomáše
5. 8. 2007
Odešla, už se nevrátí zpátky k nám,
pláčeš a já k tvým slzám svou přidám.
Nikoho nevarovala a šla smrti vstříc,
vzlétla k nebi a my ji už neuvidíme víc.
Možná ke štěstí konečně cestu našla,
vše tak rychle, jako když svíčka zhasla.
Je konec, neplač, život ji už opustil
a přitom ten tvůj krutě ochudil.
Vzal lásku a její úsměv z tváří,
chlad v očích, už nikdy nezazáří.
Tělo bez života, poslední vzpomínka, co máš,
jako anděl odletěla, pusť její ruku, nelíbej tvář.
Vstaň, pojď životem dál a vzhlížej vzhůru,
vidíš spousty hvězd, Bůh rozsypal jich fůru.
Jedna z nich je tvá milovaná, hlídá tě
a lehkým vánkem ti říká, jak miluje tě.
pláčeš a já k tvým slzám svou přidám.
Nikoho nevarovala a šla smrti vstříc,
vzlétla k nebi a my ji už neuvidíme víc.
Možná ke štěstí konečně cestu našla,
vše tak rychle, jako když svíčka zhasla.
Je konec, neplač, život ji už opustil
a přitom ten tvůj krutě ochudil.
Vzal lásku a její úsměv z tváří,
chlad v očích, už nikdy nezazáří.
Tělo bez života, poslední vzpomínka, co máš,
jako anděl odletěla, pusť její ruku, nelíbej tvář.
Vstaň, pojď životem dál a vzhlížej vzhůru,
vidíš spousty hvězd, Bůh rozsypal jich fůru.
Jedna z nich je tvá milovaná, hlídá tě
a lehkým vánkem ti říká, jak miluje tě.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
